Spojitost mezi vodou a solí, obzvlášť tou mořskou, bude nejspíše zřejmá každému. Nám přišlo zajímavé, že sůl kdysi byla velmi běžnou formou platidla. Dokonce se z těchto dob dochovala podobnost slov “sůl“ a “výplata“ v několika dominantních jazycích (angličtina, francouzština, španělština, latina). A tak vznikla jednoduchá myšlenka věnovat kousek té výplaty zpátky moři. Zakoupením každé solné skleničky z e-shopu se tak účastníte očištění oceánů.
Bretaň
Hrubá šedá sůl pochází z pobřeží jižní Bretaně. Sklízí se za použití tradičních metod, které léta Páně 945 zaznamenali benediktinští mnichové při sledování přílivu, odlivu, větru a slunce. Tím vymysleli důmyslné rozvržení solných polí, jejichž princip se zachoval dodnes.
Sůl se zde sklízí každý letní den, ovšem práce v salinách je jako každá jiná a na sklizeň se místní připravují celý rok. S přílivem přitéká mořská voda do stovek hektarů solných polí tvořených pobřežním jílem, postupným odpařováním se v nich stupňuje koncentrace soli, což umožňuje krystalizaci. Spodní vrstva soli přichází do užšího kontaktu s jílovým dnem a obohacuje se tím nejen o spoustu minerálů, ale získává tak i svou typickou bledě šedou barvu.
Známá šedá sůl dala živobytí nejen svému okolí, ale stála u zrodu jedné z prvních větších obchodních cest středověké Evropy. Bohatství věnované pobřežím Bretonci poctivě obhospodařovali a dnes je zde krásný pohled na téměř 12.000 solných polí. Obecně sklizeň těchto spodních vrstev využívaly hojně i keltské kmeny napříč Evropou, a tak se někdy můžeme setkat s označením keltská sůl.
Himálaj
Sůl z himálajského podhůří se hlásí ke kamenným solím a těží se v hlubinných dolech. Přesto svým původem spadá do hloubky oceánu. Oblast Pákistánu, odkud pochází, bývala součástí prehistorického moře Tethys. Pokuste si představit nejvyšší horu nynějšího světa ponořenou pod vodní hladinou – odtud pochází tyto krystalky. Přírodou zachované a nepodepsané civilizací tak moc jako třeba oceány dnešní doby, které se společně snažíme očistit.
Pro svou vyzrálost si tato sůl zachovala i bohatou škálu minerálů a díky většímu obsahu železa je narůžovělá. Můžeme se setkat s úpravou, která se projeví i na změně škály barev, ale není žádnou vzácností ani její bílá forma. Poté, co je sůl vytěžena a rozdrcena na menší kameny, se krystaly ručně promyjí a následně jsou vysušeny na slunci. A po dalším mletí se dostane k Vám domů na stůl, bez dalších chemických úprav. Je všestranná od snídaně až po večeři. Díky rozmanitému minerálnímu složení nabízí i mnohé zdravotní benefity. Přispívá například k regulaci tlaku i v boji proti překyselení organismu. Také prospívá pokožce – tím že do ní nejsou přidávány žádné další sloučeniny, je vhodná třeba i na relaxační koupel. Poprávu se jí přezdívá růžové zlato.
Havaj
Ještě před mletím na drobná zrníčka jsou velké krystaly soli míseny za vlhka s havajským vulkanickým jílem. Ten Havajci oceňují pro zdravotní přínosy a duchovní vlastnosti. Používají ho i k požehnání nástrojů, kánoí, domů a chrámů. Dále se pak sůl mele společně s aktivním uhlím vyrobeného z kokosových skořápek, pro přirozenou detoxikaci organismu. Černá havajská mořská sůl se pak plní do lahví a je označena pod dohledem solného cechu. Ten byl založen s cílem zachovat starodávnou tradici výroby soli, která je součástí ostrovní kultury po staletí.
V 19. století byla dokonce Havaj nejvýznamnějším dodavatelem soli pro celý pacifický severozápad. Sůl, která odsud pochází, je považována za jednu z nejlepších na světě. Důvody jsou spojeny s čistotou nedotčených vod Havajských ostrovů, které leží v extrémní vzdálenosti od okolních pozemních mas – což z nich dělá jedno z neizolovanějších míst na Zemi. Na sůl se specializuje především ostrov Molokai, který je prostý jiných význačných obchodních činností – ostrov je bez znečišťujících průmyslových odvětví a konvenčního zemědělství. Mořská sůl je tak důležitou součástí havajského života. Na Molokai najdete podobně jako v Bretani mnoho solných jezírek, ty jsou zde však tvořeny lávovými kameny. Kvůli svému názvu tuto sůl lidé někdy zaměňují s černou kamennou solí, která je typická zase pro oblast Himálaje. Ta je ovšem velmi siřičitá, někdo ji připisuje chuť po vajíčkách, každopádně se všichni shodnou, že je aromatická až až. “Aroma Havaje“ na sebe také nenechává dlouho čekat, leč v příjemnější formě. Přesto doporučujeme černou solí dochucovat až hotové pokrmy. Aloha!