Předchůdci člověka mohli začít okupovat vodstva, ať už kvůli konkurenčnímu boji o život v korunách stromů či bohaté mořské stravě, která by podporovala rozumový růst a dávala tak evoluční výhodu. Nejdříve opice přišla k mělčinám a později směřovala stále dál do větších hloubek.  Nejspíše se to nestalo, ale to neznamená, že se to stát nemohlo! Seznamte se s vodní opicí – naším pravým předkem“.

Za výsledek evoluce můžeme považovat rozdíl člověka a ostatních primátů – například ve stavbě držení těla, kde to naše má opravdu jakoby vodními proudy vyladěné křivky. Ztráta srsti se dá také obhájit životem ve vodě. Každopádně zargumentovat se dá opravdu mnohé. Tyto konkrétní souvislosti se ale v šedesátkách skutečně staly dosti hlasitým trendem na poli evoluční biologie. Vodní opice má několik následovníků především z ostrovního království Velké Británie a jedním z jejích prvních protagonistů je Sir A. C. Hardy. Jelikož se jednalo o vědce a ne populizátora, sám označil tyto úvahy za: „Hypotézu, kterou je třeba diskutovat a ověřovat proti toku budoucích důkazů“. Což se samozřejmě stalo a až na malé výjimky se dnes již jedná o víceméně mrtvý příběh. Nicméně by nebylo od věci podívat se i na reálná fakta, která trend vodní opice udržovala v existenci:

  • člověk má vcelku hydrodynamický tvar těla
  • schopnost batolat “plavat“
  • potřeba lidského mozku přijímat některé mastné kyseliny, jejichž nejvyšší koncentraci obsahují mořské plody
  • člověk (zejména malé děti) má proti svým darwinovským příbuzným silnou vrstvu podkožního tuku stejně jako současní vodní savci
  • schopnost kontroly dechu umožňující potápění – později odůvodněno především dispozicí hlasivek
  • mnoho suchozemských zvířat plave, ale jen málo z nich dokáže člověku konkurovat pod hladinou

Zásluha, kterou by šlo Siru Hardymu jen těžko odepřít, je že nám pomohl přiblížit, jak moc je pro nás moře důležité a jak jsme mu blízcí.

O AUTOROVI

Ať už s bujnou fantazií a zálibou dávat věci do souvislostí, především se jednalo o uznávaného mořského biologa. Mládí trávil v přímořské oblasti a již v období svého dospívání se zajímal o vědu. Od nám známého směru jeho života nejvíce odbočil v průběhu první světové války, kdy dobrovolně narukoval. Stal se důstojníkem kamufláže, což dost možná mohlo rozvinout jeho smysl pro představivost. Po válce vystudoval zoologii a věnoval se praxi na britském ministerstvu rybolovu. Tuto část života završil jako hlavní zoolog na dvouleté výzkumné plavbě s kurzem k Antarktidě. V průběhu této doby vyvinul kontinuální záznamník planktonu, díky čemuž se spolupodílel na programu mořského biologického monitoringu, který patří mezi nejdéle probíhající na světě (od roku 1931 do současnosti). Stal se tak uznávaným průkopníkem ve výzkumu mořského planktonu.

Sir Alister Clavering Hardy  (10. Února 1896 – 22. Května 1985)

Po návratu z plaveb se odebral na životní dráhu univerzitního profesora. Zhruba někdy na přelomu těchto dvou životních období se začal věnovat hypotéze vodní opice, ale prozatím si ji nechával pro sebe. Bývalému důstojníkovi kamufláže to velela obezřetnost. Nechtěl si pokazit prestiž a kariéru na akademické půdě. Vystřídal pár univerzit a své profesorování završil na Oxfordu, kde si před odchodem do důchodu už dovolil jít s kůží na trh. Své teorie publikoval a očekával úzkou diskuzi klubu podmořského života. Mýlil se, příběhu se zmocnil bulvár: „Člověk je mořská opice – tvrdí oxfordský profesor,“ tak zněly tehdejší titulky. Pokusil se kontrovat prohlášením: „Ovšem, že nejsme příbuzní delfínů.“ Ale to rozdmýchalo odbornou veřejnost ještě více a téma se stalo virálním. K odborným diskuzím se nakonec ale přeci jen dostalo. A vše, o co se vodní opice opírala, bylo postupně vyvráceno.

Co si budeme povídat, Sir Hardy si na celé vodní opici krapet ujel. Sice neúspěšně, ale kde by byl svět bez svých průkopníků? Neznali bychom šampaňské, Země by byla placatá a čmelák by neuměl létat (což by z pohledu aerodynamiky skoro umět neměl a nestydí se za to). 

DRŽÍME KURZ

Tento článek vyšel k 125. výročí narození především uznávaného mořského biologa, za účelem podpory čištění oceánů. Až do 20. století celé generace neměly ponětí, že jednou budeme bohužel žít ve světě, kde v oceánu vzniká nový kontinent z plastů. Pokud to ve Vás nezanechává lhostejnost – staňte se jednou z kapek moře a podpořte dobrou věc. Své příspěvky můžete zasílat na transparentní účet: 3099930999/2010

Share on facebook
sdílet článek